Sakrální stavba dík našim předkům v naší městské části také nechybí

Vybudovali ji před šesti sty lety holýma rukama na návrší nad Obřany a zasvětili zemskému patronu svatému Václavovi. Není to žádný velechrám, ale milý útulný kostelíček, který sice soustavně vyžaduje opravy a k dosažení dokonalé pompy by dokázal spolknout i mnohem víc prostředků a brigádnických hodin, než mu mohou místní farníci věnovat, ale ti dělají s láskou a úctou k Bohu i předkům všechno, co je v jejich silách.

Obecně prospěšnou institucí je škola

Třetí zmíněnou obecně prospěšnou institucí je škola, neboť člověk se potřebuje nejen najíst a povznést ducha, ale i vzdělávat mysl, aby díky nabytým vědomostem dokázal jako dospělý uživit sebe i svou rodinu. Jestli jsem napsala, že je náš kostelík náročný na opravy, tak o škole to platí asi stonásobně. Je bezedným chřtánem, do něhož se každoročně sype část obecního rozpočtu. Díky tomu jsou taky dnes již propojené budovy Hamry a Obřanská rok od roku v lepší kondici a s vylepšováním rozhodně ještě nekončíme.

O to, abychom měli kvalitní školu s dobrou pověstí by mělo jít nám všem

O to, abychom měli kvalitní školu s dobrou pověstí by mělo jít nám všem, jinak bychom si řezali větev sami pod sebou. Taková škola totiž podobně jako finanční instituce pracuje s důvěrou veřejnosti. Nejlépe je to vidět na příkladu banky, že i kdyby byla ekonomicky stabilní a měla zdravé portfolio, může být zlikvidována rozšiřováním poplašných zpráv. Jak začnou střadatelé překotně vybírat své vklady, je obtížné i při mimořádném stabilizačním úsilí managementu bankovní dům udržet. Podobné je to se školou. Ačkoliv je z inspekčních zpráv i poměru přijatých dětí na střední školy zřejmé, že má naše škola nadprůměrné výsledky, čas od času se stáváme svědky vln negativních „zaručených informací“. Ty pak uvádějí rodiče do velkých nejistot, kde mají svého potomka nechat vzdělávat a způsobují škodu nejen škole neopodstatněným odlivem žáků, ale značně a zbytečně komplikují časový harmonogram rodinám, které takovému „vábení“ podlehly ve prospěch škol vzdálenějších. Šiřitelé špatných zpráv dokládají své dojmy počtem dětí, které už naši školu opustily ve prospěch školy bílovické. Obvykle už ale nevědí, že se naopak naše škola stává hostitelem daleko vyššího počtu dětí z okolních městských částí ze stejných pohnutek nedůvěry vůči jejich domácím školám. Není ojedinělé, že se k nám děti po čase vracejí zpět, nebo aby si rodiče nedělali ostudu, pokračují ve školské turistice, a protože ani nová škola nesplňuje jejich představy, dítě záhy převedou do školy třetí. Samozřejmě není možné, zvlášť v dnešní době, aby se všichni učitelé zalíbili všem žákům a rodičům. Nebo se může stát, že některý člen pedagogického sboru dlouhodobě onemocní a ani při nejlepší snaze vedení školy v krátkém čase není na trhu práce adekvátní náhrada. V takové situaci je dobré si uvědomit, že neexistuje škola, kterou by dříve či později obdobné těžkosti nepostihly, a to, že v sousední škole z vašeho doslechu nejsou právě dnes, neznamená jistotu pro zítřek. Jediné, co nám může dlouhodobě zajistit nadprůměrný výsledek (pokud budeme všichni táhnout za jeden provaz a neztěžovat jim to), je kvalitní vedení školy. A to jsem přesvědčena, že máme. Snoubí se zde progresivní mládí, obrovské nasazení a technická zdatnost paní ředitelky s letitými zkušenostmi a obezřetností zástupkyně.

Objektivně je možno konstatovat, že ve srovnání s ostatními školami si vedeme velmi dobře.

Máme skvěle vybavené třídy a učebny, nabízíme rozsáhlý výběr mimoškolních aktivit (kroužků i výuku ZUŠ) – což vyzdvihuje i nejnovější inspekční zpráva z JMK. Od školního roku 2018/19 komunikuje škola s rodiči i prostřednictvím elektronických žákovských knížek a otevřenost vedení vůči potřebám dětí se promítla do zahájení činnosti žákovského parlamentu, jehož prostřednictvím mohou děti uplatnit své pozitivní náměty. Škola taky reaguje na aktuální potřeby trhu práce a přizpůsobuje výukový program tak, aby se děti v budoucnu co nejlépe uplatnily. Již nyní nabízí Angličtinu od první třídy a od příštího roku přistupuje k polytechnickému vzdělávání. Ukazuje se totiž, že je nedostatek lidí v technických oborech, a proto si naše škola dala za úkol pokusit se především chlapce tímto směrem zaujmout. I domácké zázemí ve družinách a individuální přístup naší školní kuchyně ke každému dítěti lze považovat za nadstandardní.

Ráda bych poděkovala vedení školy za úspěšné úsilí

S nadcházejícím koncem školního roku tedy chci poděkovat vedení školy za její úspěšné úsilí, celému pedagogickému sboru, asistentům, družinářkám i ostatním technickým pracovníkům. Popřát jim, stejně jako všem žákům a jejich rodičům, zasloužený odpočinek během krásného léta a elán a dobrou vůli do spolupráce v dalším školním roce.

Starostka MČ Brno Maloměřice - Obřany Klára Liptáková

Foto : © Ivan Emr

Tak jedeme taky. Co tady, když jste sami pracující uprostřed horkého letního dne plného dovolenkářů a zamčených kanceláří. Skoro všichni už se na ten čas těšíme a dobíháme k vysněné metě z posledních sil jak ten osel za bodlákem, jendíky tomu, že už cítíme na dosah týden či dva nic nedělání nebo naopak dělání něčeho jiného, než po celý zbytek roku.

Lidstvo se dělí na toulavé povahy a domasedy. My z Maloměřic a Obřan máme štěstí, že máme město s jeho všestrannou nabídkou na dosah, ale současně žijeme tak trochu „na lontě“ a v úzkém kontaktu s přírodou hned jak vystrčíme nos z „baráku“. I pokud chceme strávit své dny volna v zeleni, nemusíme nutně opouštět domov. Moje děti například patří do skupiny skalních domasedů, což mohu brát i jako signál, že se nám podařilo vytvořit harmonický a pokojný domov. V praxi to ale znamená, že je takřka nemožné je „vyprášit“ z pokojíků, které tvoří středobod jejich vesmíru.

Jejich čas prázdninové blaženosti sestává ze vstávání „až sám procitnu“, celodenního vysedávání u milovaného PC s poklidným ničím a nikým nerušeným výhledem na neměnnou obřanskou scenerii. K úplnému štěstí by se šikla pizza podsunutá pod zavřenými dveřmi a občasná návštěva stejně dynamicky založených kamarádů. Tito „patrioti“ jsou přesně tou skupinou která nikam v létě neodjíždí a za vlahých letních večerů zaplní blízká sportoviště a zahrádky náleven u řeky i v dalekém okolí (až do 500 m od bydliště). Pro light-domasedy, kteří opouštějí v době prázdnin nebo dovolených svá bydliště i za bílého dne, jsme už otevřeli i Sluneční lázně u lávky Monyové, kde mohou vyložit svá bílá těla k oblíznutí sluncem, aniž by byli považováni za kočovníky na výletě. Vodomilové, mezi které se počítám, dokonce mohou risknout i koupání, protože jsme loni i letos nechali Hygienu udělat rozbor vody a ten vyšel v obou případech dobře.

Ti z vás, kdo pojedou za slanou vodou si nejčastěji vybírají Chorvatsko, druhá v žebříčku české oblíbenosti je Itálie a na třetím místě Řecko. Našinec taky rád cestuje na Slovensko a do Rakouska. V posledním roce poklesl počet zahraničních dovolenkářů o 15% a novým kritériem se stala bezpečnost.

Za sebe mám jasno: Když si vzpomenu na útrapy dálničních kolon před Svatým Rokem, děsivé vedro a suchopár v Řecku a všudypřítomné otravovače v Itálii tak dávám za pravdu přísloví „Všude dobře – doma nejlíp.“ A to jsem v tom výčtu domácích výhod zapomněla, že se nemusím balit a pak vybalovat (což je mnohem ohavnější) a nic si nikde nezapomenu. Jo a taky nemusím činit frustrující kurzovní přepočty na nějaké ty cizokrajné korálky a zpět, protože ať jsem kde jsem, zmrzka je všude dražší.

V Českém Krumlově, Lednici, Kostnici, Kutné Hoře, Hluboké i na Karlštejně – což jsou nejoblíbenější tuzemské destinace – ještě stále berou i české koruny. Takže milí přátelé, ať už budete tu či onde, přeji Vám, ať se máte skvěle. Nic si moc neberte a radujte se z maličkostí, vždyť jsme tu jen na chvíli. A nezapomeňte, že nejdůležitější na celém létě není kde ho trávíte, ale s kým.

Srdečně zdraví všechny Obřaňáky i Maloměřičáky
Klára Liptáková

Přibližně před rokem a půl jsem uspořádala facebookovou anketu v naší městské části Brno Maloměřice - Obřany, jaký typ hřiště by měl vzniknout v areálu bývalého lomu na konci Mlýnského nábřeží v Obřanech u řeky Svitavy. Největší zájem obyvatelé MČ Brno Maloměřice-Obřany projevili o lanové centrum a o workoutové hřiště - tedy venkovní posilovnu. Realizovali jsme tedy workoutové hřiště, protože lanové centrum se nacházelo mimo okruh našich finančních možností. Součástí workoutového hřiště bylo zpevnění kamenité skalní stěny a terénní úpravy okolí.

Vyjma posilovadel je instalována i U-rampa pro kolečkáře všeho druhu, vzdušný altánek pro klidný odpočinek a pevné stojany na kola pro příznivce cyklosportu všech věkových kategorií.

Slavnostní otevření workoutového hřiště proběhlo v pátek 16. prosince 2016 za hojné účasti žáků druhého stupně ZŠ Hamry a jejich rodičů, a to jako vánoční dárek obce pro naši mládež.

Dovolte mi, abych všem, ať našim domácím uživatelům či sportujícím turistům, přála prožití krásně upocených, a šťastných chvil na našem hřišti se spoustou legrace s kamarády a přáteli. Naší městské části, Maloměřicím a Obřanům také ze srdce přeji, aby zůstalo hřiště dlouho funkční a nebylo záměrně devastováno. Nebude-li tomu tak, nebude-li ničeno a zůstane pro potěchu všem bez nadbytečných nákladů, budeme moci každou další ušetřenou korunu vložit do obdobného nového projektu, za který budu, jistě spolu s Vámi, ze srdce vděčná ...

Před měsícem byl zastupitelstvu města Brna bez konzultace s městskou částí předložen ke schválení záměr města zřídit v Maloměřicích záchytné parkoviště celoměstského významu park and ride ( P+R ) na pozemku před Teplárnou ( Budova Teplárny Brno a.s.) . Tento záměr jsme těsnou většinou hlasů po bouřlivé diskuzi odvrátili.

O měsíc později se na říjnovém zasedání městského zastupitelstva ukázalo, že snaha vnutit nám parkovací dům pro přespolní na místo obchodního domu, o který usiluje MČ, stále neutuchá !

Náměstek Martin Ander ( Strana  Zelených ) předložil ke schválení zastupitelstvu materiál, který měl znovu potvrdit loňské usnesení ZMB, aby se pokračovalo v tom, co žádala městská část; tedy v umožnění na ploše před Teplárnou zbudovat občanskou vybavenost.

Zaujalo mě, proč je nadbytečné usnesení ( k věci o niž bylo rozhodnuto před rokem ) znovu předkládáno a začala jsem hlouběji zkoumat, v čem může být zakopaný pes. A byl.

Ke zdánlivě bezkonfliktnímu usnesení totiž patřilo jako příloha CD o několika stech stranách textu a na něm bylo pozměněno vlastní zadání 43. aktualizace, které si odhlasovala a na město podala naše MČ. Tuto změnu si dovolil odbor udělat zcela svévolně bez jakéhokoliv samosprávného schválení - v rozporu s přáním Městské části Brno Maloměrice a Obřany.

K naší původní žádosti byl přilepen text, který by umožnil před Teplárnou vybudování parkovacích prostor P+R. Kdybychom v dobré víře usnesení schválili, chytili jsme se do zelené pasti a verifikovali nechtě i přílohu s podstrčeným dodatkem. Tento počin OUPR s náměstkem Anderem v čele považuji za vědomý hrubý přešlap ( ! ) vůči naší městské části, hraničící se snahou nás podvést.

Na celé záležitosti mne nejvíce překvapuje fakt, že ti kteří mají plná ústa snah o snížení dopravy, nám chtějí v dopravně nevyhovujícím a na městský okruh nenapojeném místě vybudovat odstavné parkovací kapacity pro přespolní a ještě nás, maloměřické a obřanské, donutit, abychom museli za nákupy dojíždět do sousedních čtvrtí a tím vytvářeli další dopravní zátěž.

Kam se poděla politická korektnost a odpovědnost ? A kam ekologie ?

Klára Liptáková, radní MČ a zastupitelka města Brna

Brno je ve schizofrenní situaci. Má samosprávu města i samosprávy městských částí. Samospráva Brna by měla naslouchat městským částem a není divu, že když se tak nedělo, vyskytly se tendence k odtržení. Zářijové zasedání ZMB bylo bohužel zářným příkladem ignorace městských částí, když se náměstci pro dopravu a pro investice shlédli v možnosti získat co nejtučnější balík dotačních peněz na budování velkých odstavných parkovišť Park & Ride a to bez ohledu na cokoliv. 

Do seznamu vhodných lokalit u dálnic nebo městského okruhu zahrnuli i jediné prostranství uprostřed obce v Maloměřicích. Ze strany města nebylo vůbec prověřeno, jaké záměry má s územím městská část, ani předem nebyl učiněn jakýkoliv pokus „nápad“ s ní projednat. MČ se o této mimořádně závažné záležitosti musela dozvědět neoficiální cestou. Prostřednictvím svých zástupců upozornila vedení města i odbor dopravy, že loni zastupitelstvo Brna schválilo návrh Maloměřic a Obřan na zahájení kroků směřujících k aktualizaci územního plánu za účelem vybudování větší prodejny s potravinářským zbožím, která dlouhodobě v MČ schází. Snad ještě závažnějším problémem ale je neexistence kapacitní objízdné trasy pro tranzit z Bílovic a dalších satelitů. 

Nápad přilákat ještě víc aut z okolí Brna, nechat je projet celými Obřanami a polovinou Maloměřic po úzké silničce těsně obestavěné rodinnými domky a „ustájit“ vozový park návštěvníků Brna na místě, kde doufali obyvatelé jednou nakupovat chléb, je vrcholem arogance moci přehlížející zájmy lidí menší městské části. Naštěstí se těsná polovina zastupitelů města Brna napříč politickým spektrem ustrnula nad svými spoluobčany z Maloměřic a Obřan a tato lokalita byla ze seznamu (zatím) vyňata. Jsem jim nesmírně vděčná za to, že dali přednost lidem před balíkem investičních peněz na nesmysl, o který nikdo nestojí.

Dobrý den, milí přátelé !

Srdečně Vás zdravím a po četných dotazech potvrzuji, že se nadále aktivně podílím na řízení naší městské části.

Všechny záležitosti, které řídí samospráva, musíme projednat a schválit v Radě městské části. V současnosti se nezabývám pouze běžným provozem, ale i investicemi a koncepcí sledující budoucí rozvoj Maloměřic a Obřan.

Témat je mnoho, ale pro dnešek mi dovolte jen jedno - zcela aktuální. Obyvatelé zadní části Obřan jsou obtěžováni dopravním omezením na Fryčajové kvůli opravě železničního mostu. Ta má trvat až do konce prázdnin.  Když už musíme tuto nepříjemnost vytrpět, pokusme se ji využít. Před avizovanou uzávěrou jsem nechala oslovit kompetentní politiky, městský i krajský odbor dopravy a územního plánování, aby se přijeli podívat na to, co se stane, když musí být tento jediný dopravní tah severovýchodním směrem omezen nebo dokonce zcela uzavřen.

Po této zkušenosti je mým přáním svolat pracovní jednání, kterého by se zúčastnil náměstek pro územní plánování , náměstek pro dopravu i odborníci z MMB, JMK, Rada naší MČ. Dosud jsme nebyli schopni uspět ani jen s trasováním obchvatu, protože jsme se nedokázali dohodnout v městské části mezi sebou, ale taky proto, že Brno bylo k našemu problému laxní.

Existuje totiž několik tahů, které jsou ještě mnohem zatíženější než ten náš, a tak je vždy po ruce argumentace, že nejsme na řadě. Nelze však řešit problémy až nabudou nezvladatelných rozměrů, ale právě teď, kdy je skutečný dopravní kolaps zatím latentní. Na nynější dopravní výluce vidíme, jak křehká je dopravní plynulost na tomto tahu. Stačí jakákoliv oprava a vážný problém je na světě. A to budeme muset zanedlouho zrekonstruovat kanalizaci na Fryčajové.

Zkrátka: Různí aktivisté upozorňují na své problémy násilnými blokádami. Nám teď „pomohou“ okolnosti opravy mostu a bylo by trestuhodné na problém v celobrněnském i krajském měřítku neupozornit.

Co nejpříjemnější léto Vám přeje :

   
Klára Liptáková,

1. náměstkyně primátora města Brna a radní Maloměřic a Obřan

Nebudu dál kazit náladu Vám ani sobě, nicméně je jisté, že výše zmíněná intelektuální i finanční rozcvička nás vrátí do reality a proto i já Vám musím - ještě před zmínkou o pamětihodných výročích – podat info o událostech u nás.

1) 31.srpna jsme za účasti rodičů, zástupců MMB a dodavatelů díla slavnostně otevřeli dvě třídy školky na Cihelní, které vznikly rekonstrukcí zadního traktu školy na Hlaváčové. Ten byl doposud pronajat ZUŠ  Vranovská. ( ZUŠ teď vyučuje na ZŠ Hamry ) Chci tímto ze srdce poděkovat milým lidičkám, kteří byli ochotni přiložit ve svém volném čase ruku k dílu a pomoct s kultivací zahrady i úklidem. I přes zdlouhavé nejistoty ohledně financování této investice se nám v době stop stavu jakékoliv finanční požadavky podařilo získat od MMB dotaci 3,1 mil. Kč.

2) Při procházce na Cacovický ostrov nemůže na konci Hamrů uniknout vaší pozornosti „železná kavalerie“ stavebních strojů, které vyhlodaly v trávníku obrovský kráter a hlukem a vibracemi obtěžovaly okolní obyvatele. Toto veledílo je součástí nezbytného posílení kanalizace v naší oblasti. Má stát 66 mil. Kč ( což je jeden z důvodů, proč nejsou teď v Brně peníze na nic jiného ) a  bude hotovo do února 2014. ( vibrace a víkendové práce by však už měly ustat ). Budovaná nádrž  bude podzemní, takže po jejím dokončení se vrátí park ke své dosavadní funkci. O podrobnostech se můžete dočíst v článku V. Břicháčka, předsedy komise inž. sítí.

3) Na základě stížností občanů na zvyšující se provoz, byly umístěny na Dolnopolní po dlouhém schvalování u všech kompetentních institucí na náklad MČ tři retardéry, které do týdne zmizely, ač byly z plastu ( takže se pravděpodobně nestaly kořistí notorických „kovofilů“ ). Protože tato dopravní zařízení nejsou nejlevnější, naší městské části se „zloděj furiant“ pěkně prodražil a jeho skutek je vyšetřován PČR jako trestný čin.

4) Majitel skladové haly slinku ( v areálu bývalé cementárny ) se rozhodl  v této hale zpracovávat kovový odpad a skladovat alternativní paliva ( lisované PET láhve, kartony.. ). Proti tomuto záměru se u občanské veřejnosti zvedla velká vlna odporu ústící v petici. Sdílím obavy o životní prostředí, ale je třeba si uvědomit, že areál bývalé cementárny je podle územního plánu průmyslová zóna, tedy území určené k jakémukoliv - i těžkému průmyslu. Vezměme si tedy libovolnou nejhorší průmyslovou výrobu, při jejíž představě v naší obci, se budíte hrůzou ze spaní a to všechno, čeho se děsíme, lze regulerně provozovat v průmyslové zóně. Zastupitelstvo i občasné mohou nesouhlasit a namítat, ale změnu územního plánu nelze provést bez souhlasu majitele a je naivní očekávat, že vlastník průmyslového areálu bude ochoten v jeho prostorách pěstovat růže. Jestli tedy máme v naší obci průmyslovou zónu a nemůžeme ji odstranit, zvolme alespoň nejmenší zlo. Vzhledem ke zkušenostem, kdy v naší MČ funguje jiná provozovna kovošrotu v lokalitě, která ani není evidována jako průmyslová, a my s ní přesto nemůžeme hnout, považujeme za velmi přijatelnou variantu, když bude v průmyslové zóně areálu bývalé cementárny „jen“ ten kovošrot a sklad (přičemž obojí má být v uzavřené hale).

5) Při dvou průtržích mračen se vzadu v Obřanech z nově zastavěné náhorní planiny „Soběšská“ po ulici Fantova valilo dolů bahno, štěrk a jíl, ucpalo kanály a příjezdová komunikace k vysokým bytovkám na Fryčajové byla zcela zabahněná. Problém jsme neprodleně projednali s investorem výstavby firmou REKO, která vstřícně zareagovala, spoušť uklidila a učinila stavební opatření, aby k podobným kalamitám pokud možno nedocházelo. Je však na místě podotknout, že poslední průtrž byla podle meteorologů „padesátiletá voda“ a v těchto případech jde o živel, při kterém není možno hledat viníka škod mezi smrtelníky.

6) Znovu se objevují stesky, proč nesečeme Cacovický ostrov. Připomínám tedy úvodník přesně před rokem, ve kterém jsem se o tomto problému podrobně zmiňovala. Zkrátka a lapidárně řečeno: NESMÍME sekat častěji. Investorem Biocentra bylo město Brno za většinové finanční podpory evropských peněz. Za těchto okolností jsme zavázáni dodržovat předepsanou frekvenci sečení, která je 2x do roka. A to ještě další čtyři roky. V této věci jsme naskočili do rozjetého vlaku, jehož směr nebylo v naší moci změnit. Takže – milí přátelé – vydržať ! Za čtyři roky si ji posečeme dle libosti …

A protože byla moje informace o aktuálním dění celkem obsažná, nebudu Vás zahlcovat dlouhým připomínáním zářijových svátků.

Stručně:  - 28. září je Dnem české státnosti na paměť umrtí knížete Václava, což je taky patron naší nejstarší památky, kostela sv. Václava v Obřanech a k tomuto dni se vážou naše obecní hody.

Tak tedy:    Svatý Václave – oroduj za nás !

Vaše starostka

Klára Liptáková